Impregnace dřeva - Natírat nebo nenatírat

Poslední dobou se toto téma zmiňuje na odborných seminářích v souvislosti s tvorbou nových norem a s porovnáním se zahraničím. V zahraničí (zejména Rakousko, Německo) se totiž na rozdíl od nás, chemické ochrany dřeva nepoužívají. Podmínkou neošetření dřevěných prvků je správná volba druhu dřeva, jeho kvality a zejména jeho konstrukční ochrana, spočívající v jeho zabudování dle příslušné třídy použití. V neposlední řadě 100% pracovní kázeň na stavbách. Podle platných norem jsou dřevostavby navrhovány na stejnou životnost jako jiné stavby, ale  bohužel díky porušení stavební kázně a špatným konstrukčním detailům, může být životnost dřevěných konstrukcí značně zkrácena.

Nejodolnějšími u nás dostupnými dřevinami jsou akát, dub, modřín a douglaska. Vliv prostředí je klasifikován třídami ohrožení od suchého interiéru až po exteriér, kontakt se zeminou nebo umístění ve slané vodě. Napadení dřeva houbami nebo hmyzem je pak závislé na teplotě a vlhkosti. Pro houby je optimální teplota 10-35°C a vlhkost 20-60% pro hmyz 5-40°C a vlhkost 10-50%. Prvotním projevem bývají pak často plísně.

Když už tedy přistoupit na chemickou ochranu, tak tedy je vhodnější pořízení již tlakově impregnovaných prvků z výroben. Dodatečné aplikace mají omezenou životnost, mohou mít negativní vliv na ostatní konstrukce, zejména na střešní fólie nebo na okolní prostředí. Např. při větší vlhkosti nebo čerstvém dřevu (20%) se následně po zabudování do stavby na dřevěném prvku objeví výsušné trhliny, které nejsou chemicky ochráněny.

Problémem zejména dřevostaveb je stavební nekázeň a nedostatek odborných firem. Často tak na stavbách dochází k zásadnímu nedodržení technologických postupů. Mnohdy se v požadavcích výrobce dřevěného prvku i dozvíte, že nesmí být vystaven vlhkosti, případně že deklarovaná třída 4 odpovídá normové třídě použití 2( často u desek OSB). Následky jsou pak většinou destrukční.

Dále je také nutno upozornit na skutečnost, že většina cenově dostupných chemických přípravky se většinou 70% fixují na dřevo a zbytek se vyluhuje nebo vypláchne. Největší problém pak nastává v případě, kdy je chemicky ošetřené laťování vystaveno plnému dešti bez střešní krytiny. V tomto období nejsou většinou dokončeny dešťové svody a vymýváním se tak nebezpečné látky lehce dostanou do půdy v okolí domu nebo do nádrže s užitkovou vodou. Následně je pak v oblibě majitelů domu si u svého domečku zřídit biozahrádku, která ovšem není tak bio, jak by se mohlo zdát. Tyto látky se totiž snadno z půdy dostávají např. do pěstované zeleniny a pro lidský organismu jsou většinou toxické.

Nakonec musíme zmínit i velké umění našich předků, kteří využívali podrobných znalostí o ročním období. Oni totiž přesně věděli, v jakém období strom kácet, jak sušit a zpracovávat, přesně podle účelu, na který bude daný výrobek ze dřeva určen. Možná se k těmto praktikám opět někdy vrátíme.

Na co si dát pozor při realizaci dřevěných konstrukcí >>>

Na co si dát pozor při realizaci střech >>>

Na co si dát pozor při rekonstukci >>>