Na co si dát pozor při rekonstrukci
Před zahájením každé rekonstrukce by měl být zpracován stavebně-technický průzkum. V případě objektů pod ochranou státní památkové péče je povinnost průzkumné práce rozšířit o odborný stavebně-historický průzkum. U plánovaných výkop je například i nutné před jejich zahájením zajistit odborný archeologický dohled, u významnějších lokalit je nutné provést ových prací >>>archeologický průzkum. Podrobnosti jsou vždy uvedeny ve stavebním povolení, respektive stanovisku příslušného Památkového ústavu.
Součástí stavebně-technického průzkumu je i posouzení základového zdiva, u náročnějších staveb se dále provádějí hydrogeologické průzkumy, případně sondy k základové spáře. V nadzemních podlažích se doporučuje provést odhalení skladby k nosným prvkům stropních konstrukcí >>>. Samostatnou částí je průzkum s, který se v případě nevyužitého podkroví soustředí zejména na nosné konstrukce. V případě poruch obytného podkroví se provádí kontrola detailů a skladby střešního pláště. Při výskytu dřevěných konstrukcí v objektu se stavebně-technický průzkum rozšiřuje o odborný třechy >>>mykologický průzkum od specialisty, který prověří míru poškození biotickými škůdci, tj. dřevokaznými houbami nebo hmyzem a současně navrhne způsob sanace.
Součástí stavebně-historického průzkumu stavby je pasportizace všech historických prvků a částí, které mají být zachovány v objektu po dokončení rekonstrukce. Jedná se o původní štuky a malby, dveře s obložkami, okna s parapety, dochované krby a kamna, schodiště a zábradlí, dlažby a obklady a další např. zámečnické a truhlářské prvky. Na místě se provede jejich označení, v případě možnosti je vhodnější, co nejdříve je ze stavby demontovat a uložit do bezpečí, nejlépe mimo stavbu. Při stavbě nejen, že může dojít k jejich nenávratnému poškození, ale i k odcizení. Restaurování >>>, případně výroba replik patří mezi vysoce specializované obory, které většinou ovládají jen restaurátoři s licencí nebo vysoce odborní řemeslníci.
V případě částečné rekonstrukce je nutné zmapovat stávající vedení instalací >>>, které musí při rekonstrukci zůstat funkční. V místech sekání nových drážek a bourání otvorů je nutné nejlépe detektory, případně sondami ověřit existenci případných rozvodů. Dále prověřit nejlépe u správce sítě, všechna vedení, která objektem nebo v okolí objektu pouze procházejí. Před napojením nových vnitřních rozvodů je dobré si zkontrolovat technický stav a dimenze přípojek. Základním podkladem je dokumentace správce, pak by měla následovat prohlídka revizní nebo vodoměrné šachty. U kanalizace je dobré objednat kamerovou prohlídku kanalizační přípojky, případně ležaté kanalizace, včetně napojení dešťových svodů. Často bývají dešťové svody vedoucí po uličních fasádách napojeny přímo na kanalizační stoku samostatnými kanalizačními přípojkami. Při poruše nebo ucpání přípojky pak může např.docházet k nekontrolovatelnému průsaku vody do objektu.
Nedílnou součástí většiny rekonstrukcí starších objektů je realizace sanačních opatření >>>. Základem těchto opatření je zjištění příčiny, její odstranění nebo minimalizace a odstranění (sanace) vzniklých poruch stavebních konstrukcí. Pouhá oprava vlhkostních poruch, bez odstranění příčiny nemá dlouhodobý efekt.