Na co si dát pozor při realizaci půdní vestavby ...

Před realizací půdní vestavby doporučujeme si provést stavebně technické posouzení a co nejpřesnější, nejlépe geodetické zaměření stávajících konstrukcí. To je důležité zejména u vysokých a komplikovaných krovů. Vzhledem k atraktivitě prostor se totiž při dobrém návrhu dá využít každý centimetr. Proto přesné zaměření je dobrý základ pro kvalitní návrh budoucího využití prostoru. Zjištěný stav jednotlivých prvků krovu, zejména z mykologického hlediska, případně statické posouzení, je pak základem pro přesný technický návrh a rozpočet.

Součástí stavebně technického posouzení by měly i sondy, které prověří skladbu stropu pod podkrovím, stav a dimenze všech prvků krovu i stropu, způsob odvodnění, skladbu a stav střešní krytiny a oplechování. Pokud byl půdní prostor dlouhodobě nevyužíván a je znečištěn holubím trusem je nutné ještě zajistit odbornou sanaci. V těchto místech a zejména pak v interiéru přiznaných prvcích krovu mohou přebývat roztoči, zejména klíšťák holubí. Ten se pak může tímto způsobem, klidně až po několika měsících, tedy až po dokončení interiéru, nepozorovaně dostat do Vašeho budoucího domova.

Standardní nevyužívanéh historické podkroví má střešní krytinu uloženou pouze na latích bez doplňkové hydroizolační vrstvy a bez kontralatí. Součástí původních krytin nebývají systémové prvky, jako jsou speciální větrací tašky, odvětrávaný hřeben, případě protisněhové zábrany, které by neměly chybět u nové střechy. V praxi to znamená, že je většinou nutné počítat s přeložením krytiny v celé ploše střechy a s tím související úpravy oplechování a detailů. A to i v případě, že plánujete využít pouze část půdního prostoru nebo střešní krytina byla nedávno měněna.  U historických krovů ještě bývá problém s nerovností dřevěných prvků a realizace nové krytiny se neobejde bez profesní improvizace. Úplná výměna původního krovu za nový musí být zdůvodněna velmi špatným technickým stavem. Po demontáži krovu je nutné velmi důležité provést důkladné ochránění zbývajících částí domu proti povětrnosti. Ideální je výstavba provizorní střechy nad budoucí střechou.

Většina prací na půdní vestavbě musí být prováděna s ohledem na BOZP. Ohroženy nejsou totiž jen přilehlé části okolo domu, ale i prostory pod podkrovím. V případě, že se manipuluje s těžkými břemeny (ocelové nosníky) neměl by v prostoru pod půdou nikdo pobývat. Toto bývá problém u bytových domů.

Častým problémem historických půd bývá odvodnění, zejména uliční části střechy, které se většinou řešilo vnitřními žlaby vedenými skrz celé podkroví na dvorní fasádu, případně do světlíků. Odstranění, resp. přesun odvodnění mimo prostor podkroví se většinou neobejde bez zásahu do fasád, přízemí, případně suterénu objektu. Jelikož je nutné vybudovat nové vnější svody na uliční fasádě, které se v úrovni chodníku zaúsťují zpět do objektu, kde se musí napojit do domovní kanalizace, případně do systémů, které využívají dešťovou vodu. Hospodaření s dešťovou vodu se v současnosti řídí příslušnou legislativou a záleží na stanoviscích DOSS. Ponechání odvodnění v prostoru podkroví, resp. v podlaze není, vzhledem k možným problémům při poruchách, dobré řešení.

V podkroví je dále nutné zachovat stávající kanalizační stoupačky, resp. jejich odvětrání nad střechu. Poloha kanalizačních stoupaček je většinou vodítkem pro návrh nové dispozice v podkroví, jelikož je vhodné do jejich blízkosti umisťovat nové koupelny, případně kuchyně. V opačném případě je nutné instalovat příslušné přečerpací stanice, jelikož na větší úpravy pozic není většinou díky nutnému spádu potrubí ve skladbě nových podlah prostor.  

Dalšími prvky, které je nutné posoudit a většinou i zachovat, jsou komíny. Nejprve je tedy nutné zajistit komínový průzkum, který upřesní, které komíny jsou v domě využity, a které je buď možné nově využít, nebo v případě nevyužití, je ubourat a volný prostor využít při návrhu nové dispozice. Volné průduchy stávajících komínů je možné využít pro odkouření nového kotle, krbu nebo pro odvětrání koupelen, případně digestoře. Po posouzení, které komíny je nutné ponechat, se provádí průzkum jejich technického stavu. Zda budou mít normovou výšku i po úpravě krovu, zda mají normě odpovídající vložky, v jaké stavu je komínová hlava a vlastní těleso komínu nad střechou. Tedy zda bude nutná, a jak náročná, jejich stavební úprava. Současně je dobré prověřit i stav komínů u sousedních objektů. Zda nehrozí pád na Vaší novou střechu, případně, zda navržená úprava-zvýšení Vašeho krovu nezpůsobí, že bude mít sousední komín nenormovou výšku apod.

Většina výše uvedených prvků patří do společného vlastnictví domu, a proto je dobré, v případě více majitelů, mít tyto záležitosti ještě před plánováním využití podkroví smluvně vyjasněné. Získání stavebního povolení bývá velmi odlišené s ohledem na historickou hodnotu domu, lokalitu, dominantnost v okolí apod. Společným požadavkem vzhledem k tomu, že dochází k vytvoření nových bytových nebo nebytových prostor bývá požadavek na zajištění parkování, u vyšších staveb pak požadavek na vybudování výtahu. Nedílnou součástí posouzení a povolení jsou požárně bezpečnostní požadavky.

 Při návrhu úprav krovové konstrukce a skladby střechy je proto důležité zajištění požárně technického posouzení, které upřesňuje možné skladby sádrokartonů, dřevěného obložení, povolené dimenze dřevěných prvků bez nutnosti aplikace požárních nátěrů nebo obkladů apod. Z posudku pak tedy vychází možnosti ponechání příslušných dřevěných prvků krovu v interiéru, Tyto prvky je pak dobré v příslušné fázi stavby očistit od hrubých nečistot, zbytků původních požárních nátěrů, případně nahradit poškozené části novým dřevem.

Dle návrhu dispozice se pak řeší se statikem zejména možnosti eliminace prvků, které je možné odstranit. Většinou se jedná o odstranění vazných trámů a sloupků, které se nahrazují ocelovou konstrukcí, případně dřevěnými výměnami tak, aby se dosáhlo maximálního využití výšky podkroví. Při dostatečné výšce jsou pak do druhé úrovně navrhována mezipatra.

Důležitou součástí je návrh prosvětlovacích prvků. Možné varianty záleží na výše uvedených podmínkách s tím, že poslední slovo mají dotčené orgány státní správy. Většinou záleží na historické hodnotě domu, respektive souhlasu příslušného památkového úřadu. Realizace střešních okna patří v dnešní době za standardní, do interiéru pouští více světla, naopak vikýře jsou konstrukce atypické a v interiéru zase vytvářejí více prostoru. I kvalitní návrh však při realizaci nezkušeným pokrývačem nedopadne dobře.

Vzhledem k novým požadavkům norem týkající se střech a zejména tepelně technické normy, bývá v dnešní době problém se správným návrhem, resp. s realizací skladby střechy, resp. podstřeší. Výběr krytiny, každý zvládne, požadavek na skladbu SDK v interiéru většinou také, problémem tedy zůstávají nepostradatelné folie a tepelná izolace. Potřebnou tloušťku telené izolace můžeme tedy řešit buď směrem do interiéru, kde se tímto způsobem snižuje podchodná/využitelná výška, nebo naopak umístěním izolace nad krokve, kde zvyšujeme výšku hřebene. Často se volí kombinace obou variant s maximálním využití moderních izolantů na bázi PIR.  

Na co si dát pozor při výběru a realizaci příslušných fólii, detailů ve střeše a tepelných izolací se podrobně zabýváme v samostatných rubrikách.

Samostatnou rubriku jsme věnovali i tématu Jak si správně vybrat podkroví pro půdní vestavbu.