Na co si dát pozor při realizaci rozvodů vody a kanalizace ...
Nejpoužívanějším materiálem pro rozvody vody a kanalizace jsou v současnosti plasty. Pro kanalizační potrubí vedené v zemi se používají trubky z měkčeného PVC většinou označované zkratkou KG s vyšší pevností (oranžové). Moderním materiálem pro podzemní rozvody je z vnější strany žebrované potrubí z polypropylénu. Pro vnitřní rozvody se používají trubky a tvarovky z šedého polypropylenu, odolávající vysokým teplotám, většinou označované HT.
Pro rozvody kanalizačního potrubí u vícepodlažních budov, v podhledech, ale i např. ve stěnách ložnice se doporučuje použití tzv. tichého potrubí, které svou skladbou dokáže tlumit nepříjemné zvuky způsobené průtokem vody zejména po spláchnutí WC. Určitou levnější alternativou je dodatečné opláštění potrubí zvukovou izolací. Při realizaci je nutné použití tohoto speciálního potrubí v celé trase stoupačky včetně příslušných doplňků. Naopak mezi nejkvalitnější a nejtišší patří kanalizační systémy z litiny, které se vyrábí moderní technologií s násuvnými nebo zámkovými spoji a s různou ochranou vnějšího i vnitřního povrchu trub.
U složitých rozvodů, zejména při rekonstrukcích, při větších vzdálenostech od hlavního stoupacího potrubí, příp. u rozvodů s určitým omezením připojení na větrací potrubí je dobré za poslední napojený zařizovací předmět osadit přivzdušňovací hlavici, která zabrání vlivem podtlaku „vysátí“ vody ze sifonu a tím k průniku zápachu z kanalizace do místnosti. Zde je nutné, aby hlavice byla umístěna ve větraném prostoru. Umístění hlavic do pohledů nebývá díky malému prostoru často funkční. Dodatečné osazení je pak sice možné, ale nemusí v interiéru působit dobře.
V kanalizačních rozvodech pro připojení zařizovacích předmětů v suterénech objektů a u přípojek na rizikové kanalizační řady (zátopové oblasti, malé dimenze apod.) se doporučuje osazení zpětné klapky. Na horizontálních rozvodech a na každé hlavní stoupačce je vhodné osadit čistící kusy a následně zajistit jejich zpřístupnění dvířky nebo šachtami. Napojení dešťových svodů do kanalizace se provádí přes lapač střešních splavenin, který slouží nejen k zachytávání nečistot, ale také i pro případné čištění. Nad zpětnými klapkami a čistícími tvarovkami je nutné v podlaze osadit revizní poklop. Nejvhodnější je použití typových plynotěsných poklopů z lehké hliníkové konstrukce určené pro zadláždění.
U náročnějších vodovodních rozvodů, případně u rozvodů pro více bytových jednotek je vhodné osadit uzávěry jednotlivých úseků, stoupaček nebo jednotek tak, aby bylo možné např. z důvodu opravy zajistit uzavření pouze části rozvodu. U vzdálených výtoků od zdroje teplé vody je nutné navrhnout cirkulační potrubí, které zajistí rychle na baterii teplou vodu a není pak nutné tzv. odtáčení vlažné vody.
Pro účely fakturace má každý objekt ve vodoměrné šachtě nebo cca do 1metru od obvodové zdi osazen tzv. fakturační vodoměr. Do každé jednotky se pak osazují podružné vodoměry sloužící k rozpočítání celkových nákladů na studenou a teplou vodu. Měření se osazuje zejména na přístupných, ale pohledově neuplatněných místech např. do instalačních jader, skříněk pod umyvadlo, do zdi za magnetická dvířka v obkladu apod. V „inteligentních“ budovách se osazují vodoměry s možností dálkového odečtu, které samy odesílají data o příslušené spotřebě do centrálního počítače.
Veškeré vodovodní potrubí vzhledem k délkové roztažnosti, ochraně proti mechanickému poškození, tepelným ztrátám, orosení a hluku musí být izolováno pružnými materiály. Pro NZEB a PD je už v současné době zapotřebí daleko větších dimenzí izolace, než tomu bylo dříve. U delších tras musí být na potrubí vytvořeny kompenzační smyčky. K jednotlivým výtoků se doporučuje realizovat na potrubí spád min. 0,3%. Každá stoupačka by měla být v nejvyšším místě ukončena PO ventilem, odpad od ventilů by měl být odveden hadičkou do kanalizace.
Rozvody požární vody mohou být provedeny i hořlavých hmot, případně mohou volně procházet prostory s požárním rizikem pouze pokud jsou trvale zavodněny. Z nehořlavých hmot však musí být rozvody provedeny v objektech situovaných v území s pravděpodobnou dobou od ohlášení požáru do zahájení zásahu požárních jednotek větší než 15 minut, nebo když se jedná o zásobování skrápěcích systémů, případně ve většině výrobních a skladových objektů.