Systémy řízeného větrání

Podle vyhlášky 268/2009 resp. ČSN EN 15665., změny Z1 by už se prakticky žádná novostavba a ani dobrá rekonstrukce neměla obejít bez větrací jednotky. Při těsnosti nových oken je totiž dodržení předepsaného limitu na CO2 max 1500ppm možné jen za předpokladu, že budete min. 5x denně mít otevřená všechna okna na dobu min. 5minut. To znamená, že v zimě a v noci jde zjevně o nesplnitelný požadavek. Současně se navíc v dnešní době bohužel hladina „čistého“ venkovního vzduchu už pohybuje okolo 400, při inverzích na hranici 800ppm.

Na první pohled vypadají nabízená zařízení, která jsou nezbytná pro splnění požadavků z této vyhlášky cenově dostupně.  K pořizovací ceně na kvalitní zařízení je ale zapotřebí přičíst i náklady na instalaci a případné stavební úpravy, náklady na servis a pravidelnou údržbu, která je nutná, aby systém bezchybně fungoval tak, jak je od něj očekáváno. Nakonec se bohužel nebudete nacházet v číslech, která jsou prezentována v reklamních letácích a většinou se neuvádějí ani v nákladech na provoz nízkoenergetického nebo pasivního bydlení.

Stále se totiž jedná o nový prvek, se kterým mnoho firem ještě neumí pracovat. A proto ve snaze o minimalizování nabídkové ceny se Vám obavy, které jsou těmto technologiím často vytýkány, mohou jednoduše po instalaci objednaného zařízení naplnit. Často vytýkané chyby u dosud instalovaných zařízení jsou ale postupně odstraňovány vyvíjením a zkoušením nových systémů a technologii. Před pořízením řízeného větrání proto doporučujeme se seznámit s aktuálně dostupnými produkty na trhu, případně využívat výrobky certifikované PHI (Passivhaus Institut). Základními požadavky tedy jsou: vysoká účinnost rekuperace, nízká spotřeba a hlučnost, funkce zajištění konstantního průtoku, letní by-pass a předehřev pro přívod venkovního vzduchu.

Nejnovějším trendem při návrhu větracích sytému jsou v současné době systémy kaskádového větrání, které pracují na principu postupné distribuce vzduchu od pokoje, do kterého se vzduch přivádí, do místnosti (obývací pokoj s kuchyní, příp.koupelna) ze které se vzduch odvádí. Toto řešení jednak optimalizuje množství vzduchu tedy, velikost jednotky, tak množství trubních rozvodů a příslušných vyústek. Toto řešení předpokládá, že distribuce celkové potřebného čerstvého vzduchu se postupně pod dveřmi, případně mřížkami ve stěnách (v případě akustických dveří s výsuvným prahem) přesouvá a spotřebovává v jednotlivých místnostech v domě. Vzhledem k těsnosti obálky jsou systémy vždy navrženy na principu rovnotlakého větrání. Podmínkou správné funkce jsou ale i například speciální požadavky na digestoře a krby, resp. komíny viz dále.

Při návrhu a realizaci je dále nutné dbát na ochranu potrubí proti hluku a tzv. "přeslechům". Vhodné je tedy nepoužívat "T" kusy a kromě izolace je nutná je i instalace příslušných tlumičů, zejména za jednotku. Při návrhu tras a vyústek je dobré předem znát i rozmístění nábytku. Pro kvalitní zaregulování je nutné potrubí doplnit regulačními klapky, většinou totiž nestačí jen klasické koncové elementy.

Při realizaci a zejména pak při provozu (čištění) je důležitý i materiál potrubí. Určitě nelze použít např. kanalizační potrubí KG, které nejen, že není hygienické, ale nemá ani potřebnou těsnost (nejlépe těsnost třídy D) a to nemluvíme o přenosu zvuku. Dle vedení příslušných tras se pak navrhují tepelné izolace potrubí, zejména potrubí nasávací a výdechy musí být z důvodů kondenzace vzduchotěsně izolovány parotěsně, tedy z kaučukové, ne minerální izolace. Trasy potrubí by neměly vést mimo tepelnou obálku budovy. V trasách potrubí je pak důležitá eliminace flexibilního potrubí z důvodů zanášení a nemožností následného čištění. Vhodné jsou tzv. "spiro" potrubí s těsněním. U flexibilního potrubí se totiž předpokládá při čištění výměna, což přináší požadavek na zajištění přístupu. Stále se například zkoumá funkce systémů z hlediska vlivu organických pachů a vlhkosti vznikajících v místnostech, jako je spíž, šatny s botníky apod.

Ke každé instalaci technologie samozřejmě patří i servis a údržba, která spočívá v pravidelné výměně filtrů (min á 3měsíce kontrola), v případě filtru u kuchyně častěji, dále ve vysátí nebo proplachu výměníků (min á 1rok) apod. Vliv na funkci systému má samozřejmě zejména centrální jednotka. Vyšší cena jednotky s automatickým vyvažováním přívodu a odvodu, právě z důvodu zanesení jednoho z filtrů, může zamezit problémům s podtlakem, přetlakem v objektu nebo následném snížením rekuperační funkce. Výkon jednotky není také dobré přesně navrhovat na příslušnou potřebu, určitá rezerva pak umožní provoz jednotky na nižšímu výkon, který vede ke snížení její hlučnosti. Je dobré si také uvědomit, že jednotky nejsou navrženy na 100% zátěž způsobenou rodinnými oslavami nebo párty, zde je nutné skutečně větrat okny.

Současně musí být jednotky opatřeny na sacím potrubím předehřevem nebo jinou úpravou přívodního vzduchu(zemní výměník) tak, aby nedošlo k zamrzání, případně velkým ztrátám energie (problémy nastávají už při teplotách pod 0°C). Problémem je, že dříve doporučované zemní potrubní výměníky nejsou z hlediska vzniku plísní při kondenzaci v podzemních potrubí vhodné. Dražší alternativou zůstávají solankové výměníky.

Součástí všech systémů jsou i řídící CO2 a vlhkostní čidla, která opět vyžadují údržbu resp. kalibraci. Dražší čidla jsou vybavena autokalibrací, která ovšem dle výrobce znamenají, že musíte místnost 1xtýdně kompletně provětrat, tak aby se koncentrace CO2 snížila na minimum. Dalším problémem je, že většina systémů neumí být řízena více čidly, proto je nutné polohu řídícího čidla v objektu dobře určit.

Naopak od systémů, které pomocí distribuce vzduchu zajištuje i vytápění budovy se ustupuje, jelikož množství tepla, které je schopen vzduch distribuovat o omezen(max. 10W). Systém současně vyžadoval instalaci náročných rozvodů v podlahách i podhledech. Ukazuje se, že je lepší místo toho do místnosti umístit malý zdroj tepla. Nejekonomičtěji pak vychází přímotopy, jejichž provozní náklady se totiž za 40let vyrovnají pořizovací ceně tepleného čerpadla. Ale z hlediska posouzení pasivního domu se nedostaneme na limit pokrytí primární energie z obnovitelných zdrojů, tedy dům nemůže být zařazen mezi pasivní. A pokud objekt nedoplníte o krb, tepelné čerpadlo nebo velkou fotovoltaiku, není možné ani žádat o dotace.

V nových systémech s rekuperací se teplota distribuovaného vzduchu pohybuje okolo 15=19°C a do místnosti se dostává volně vyfukováním. Eliminují se tak dříve využívané dýzi pro rychlejší a větší dosah distribuovaného vzduchu. Uživatel si musí současně uvědomit, že se nejedná o chlazení, kvalitně navrženým větráním lze chladit o výkonu cca 1kW, což představuje snížení teploty max. 0,5-1°C. Pozor si tedy musíte dát na velké vaření nebo dlouhodobé větrání okny za teplého počasí, kdy v kombinaci s akumulačními schopnosti vnitřních konstrukcí se může stát v letních měsících vnitřní prostředí neúnosné.  

Důležitým faktorem pro návrh a realizaci je návrh větrání kuchyně. Instalovaná digestoře v rámci kuchyně musí být totiž cirkulační. Vlastní odtah z kuchyně, případně obývacího pokoje musí být pak co nejdále, případně je dobré ho opatřit samostatným filtrem proti zanášení potrubí. V cirkulační digestoři je třeba pravidelně dle intenzity vaření (3-6měsíců) měnit uhlíkový filtr. Problém například nastane, když do navržené 100m3 rekuperace dodavatel kuchyně osadí kvalitní 700m3 digestoř. Pro instalaci krbu zase potřeba zajistit externí přívod vzduchu (např. uzavřený systém Schiedel) a na rekuperaci nastavit mírný přetlak tak, aby se spaliny nedostávaly do místnosti.

Problémem řízeného větrání, o kterém se často diskutuje, je přesušování interiéru, které se děje zejména v případech, kdy toto větrání je používáno nad jeho skutečnou potřebu. Regulace vlhkosti pomocí nejmodernější rekuperační jednotky je určitě vhodná, ale musí být bráno v úvahu, že současné využití domácností se produkce vlhkostní významně snížila tím, že všichni obyvatelé domu jsou v práci, méně často se vaří, pro sušení prádla se využívají kondenzační sušičky, apod. A tam kde není z čeho brát, není co vracet. Tudíž při nízkých relativních vlhkostech vnitřního i vnější prostředí tyto jednotky zázraky neumí. Současně v případě, že je dům používán tzv. jen na přespání je dobré systém nastavit také časově, jelikož k navýšení ppm nedojde, ale dům je vzduchotěsně uzavřen. 

Související články:

- pasivní a nízkoenergetické domy >>>
- zdroj tepla a teplé vody >>>