Na co si dát pozor při realizaci rozvodů plynu a ústředního topení ...
Rozvody plynu se řídí vlastními přísnými normami a předpisy. Podle dimenze jsou předepsány možnosti vedení tras, kotvení a materiál potrubí. Závěrečné zkoušky, prohlídky a revize autorizovanou osobou by měly být prováděny nejen při dokončení rozvodů, ale také následně po kompletním dokončení, zejména pokud jde o trasy vedené v podlahách, fasádách, prostupech, podhledech nebo dutinových cihlách. Pro každý případ jsou specifikovány podmínky, za kterých lze vedení realizovat. Jedná se zejména o speciální materiály pro rozvody, průchodky, zakrytí pouze větranými případně demontovatelnými podhledy, zajištění kontrolních otvorů, instalace pouze do vyomítané drážky apod.. Nezapomínejte ani na vazby na ostatní profese, které byly realizovány dobře před realizací plynu, např. hydroizolace, ale ani na následné postupy, např. správné zasypání a ochranu podzemní přípojky.
Realizace ústředního topení, respektive umístění a velikost topných těles vychází z projektové dokumentace, kterou by měla zpracovat osoba autorizovaná pro projektování techniky prostředí staveb, resp. technická zařízení. Důležitým parametrem pro návrh je vypočtená tepelná ztráta, která odpovídá tepelně technickým vlastnostem obvodového pláště a poloze objektu. Dalším parametrem je teplota média, která bude přiváděna k jednotlivým tělesům. Častou chybou bývá návrh systému a těles na standardní teplotu otopné vody 75°C a následné osazení kondenzačního kotle, případně tepelného čerpadla pracujícího v nízkoteplotním režimu s teplotou 55°C. Při návrhu typu kotle je nutno posoudit možnosti odvodu spalin, zajištění přívodu spalovacího vzduchu a zvážit možnosti regulace.
Při výběru radiátoru nezapomínejte na širokou škálu modelů včetně designových, ale zejména na možnosti způsobu jejich připojení na rozvody. Typ a přesná pozice napojení by měla být známa před realizací rozvodů. Následné úpravy připojení bývají příčinou častých poruch. V koupelnách se doporučuje např. topný žebřík nainstalovat ještě před obkladem podle přesné pozice ze spárořezu a při obkládání provést jeho demontáž. Pozor je třeba dát také na dodržený vypočteného výkonu topného tělesa, který se často zejména v koupelnách výrazně liší dle materiálového provedení (lakovaný, nerez, chrom). Viditelné nevzhledné nebo nepřesné připojení dokáže zkazit dojem z jinak kvalitního radiátoru nebo interiéru. Současně s typem připojení se vyrábějí i originál připojovací armatury. Pokusy o jejich nahrazení nevypadají nikdy dobře.
U větších kotelen je nutno zajistit jejich větrání, přívod vzduchu ke kotlům, dle výkonu kotelny zajistit možnost vypínaní přívodu plynu apod. Návrh a druhy alternativních zdrojů tepla jsou popsány v samostatném článku Zdroje tepla a teplé vody >>>.
Dle závazné vyhlášky o obecně technických požadavcích na stavby nezapomínejte na drobnost, že i v místnosti s WC musí být umístěno topení s možností vlastní regulace.
Moderní variantou jsou podlahové konvektory, které se vyrábějí již v mnoha modifikacích dle výkonů, tvarů a možností jejich použití. Speciální modely jsou určeny i do vlhkého či mokrého prostředí, proto jsou vyrobeny z kvalitnějšího nerezu a jsou vybaveny odtokem. Do prostor s bazénem je třeba ještě ověřit, zda je třeba, aby byly vhodné pro použití do prostředí se slanou vodou. Základní výhodou konvektorů je vytváření teplené clony proti rosení velkých prosklených stěn. Nevýhodou podlahových konvektorů je jejich snadné zanášení nečistotami a jejich následné snadné poškození při provádění jejich dokonalého úklidu. Další nevýhodou je nutnost využití modelů s ventilátorem při požadavku na vyšší výkony. Zde musíme počítat nejen s určitou hlučností, eventuálně prašností, ale i s nutností odborné montáže od více profesí, jelikož připojení vyžaduje i instalaci samostatné regulace a transformátoru, který navíc potřebuje samostatnou instalační krabici. Toto příslušenství se navrhuje vždy dle typu, počtu a umístění příslušného konvektoru. Nové modely je možné připojit i na rozvod VZT, případně na kombinovaný systém, který pak v létě umožňuje chlazení místnosti. Podlahové konvektory jsou primárně určeny k zalití do betonu, při instalaci do suchých podlah je ale nutné použít speciálních prostředků – rozpěr a antivibračních fólií.
Při realizaci podlahového topení je důležité zvážit požadavky na finální nášlapnou vrstvu, podle které se zvolí nejvhodnější skladba podlahy. Při návrhu je nutné si předem rozmístit stabilní zařizovací předměty, jako jsou kuchyně, vířivky apod.. V těchto místech se podlahové topení při realizaci vynechává. Rozvody je nutné během stavby chránit a co nejdříve ochránit příslušnou konstrukcí podlahy. Při návrhu je dobré si rozmyslet možnosti regulace, rozdělení do jednotlivých okruhů a umístění dilatací, např. s ohledem na spárořez dlažby. Regulování systému je také závislé na přístupnosti rozdělovače, muže být buď manuální např. ve skříni pomocí termostatické hlavice nebo dálkové, či automatické pomocí centrálního regulátoru. Skutečné provedení je dobré zdokumentovat pro případ budoucí realizace nějakého prostupu nebo kotvení do podlahy.
Související články: